Historie vodácké bašty U Fíka

Počátek Fíka sahá někam do roku 1988, kdy krumlovský umělec, bohém, podnikatel i dobrodruh v jednom, jistý Béďa se rozhodnul v této tehdejší pustině udělat něco pro vodáky a postavil buňku, obložil ji dřevem, na pařez uložil pípu a začal točit pivo pro vodáky. Byla to rarita, pohoda i nádhera. Pozdější majitelé či nájemci, nás nezajímali, protože jsme na vše pohlíželi jako konzumenti a tak nám bylo jedno, kdo to má a jak si vede, hlavně, že zábava frčí. Jeden v nás, ale vzpomínku zanechal. Byl to vousatý, černovlasý chlapík, jménem Standa. Človíček s krásnou duší, láskou k lidem a nadpřirozenou schopností mluvit psí řečí. Bohužel už sedává, tam někde v jiném světě v nějaké nebeské hospůdce s kamarády, kteří už tu také nejsou.

Rok 1999

Je zlomový! V květnu se stěhujeme do domku pár metrů od Fíka a pár kroků od chaty našich kamarádů. Přemýšlíme, debatujeme, čím se budeme živit a přichází srpen a pro nás největší šance. Fík je na prodej!!!!!! Sesbírali jsme nemálo financí, kde se dalo a 20tého srpna 99 je náš. Seděli jsme tam opilí štěstím a šíleně jásali nad tou, šílenou, barabiznou, chatrčí pod borovicemi s kamennou jeskyní a odpornými záchodky. Nejslavnější hospůdka na Vltavě je naše.

Rok 2000

Začínáme od začátku. Papírování, běhání po úřadech, katastr, vodohospodáři, hygiena, projektanti atd. Všechno staré a shnilé dolů, pryč, spálit. Trochu se zvětšuje, dělají se sklady, vybavuje se kuchyně, nové krovy i se střechou, venku stoly a lavice, na několikrát se vyváží septik, malujeme, natíráme, ale výsledek je super a hlavně krásný. Trochu nás zaskočila voda, protože ta musí být a tady vlastně žádná nebyla. Ale to přece není žádný problém. Přijeli s obrovským mechanismem, vrtali, hloubili a pak najednou vytryskl pramen. A to je tak o historii zhruba vše. Fungujeme k nemalé radosti všech vodomilných lidiček sedmým rokem a stále budeme, pokud nám to zdraví a věk dovolí.